Vzdálenost výchozího bodu od IC Sušice: 22 km
Parkování: placené parkoviště Nová Hůrka
Autobusová zastávka: Prášily, Nová Hůrka
Délka trasy od výchozího bodu: 9,5 km
Převýšení: 197 m
Časová náročnost: 3 hod.
Celková náročnost: středně náročná
Vhodné pro: pěší (část cesty vhodná i pro kočárky a cyklisty - především úsek na ke kapli sv. Kříže na Hůrce)
Popis výletu
Výlet začíná na placeném parkovišti Nová Hůrka. Až zaparkujete, přejděte hlavní silnici a vpravo uvidíte turistický rozcestník. Dále se držte modré turistické značky, která vás po 2,5 km stoupání po asfaltové cestě dovede až do míst, kde dřív stávala osada Hůrka. Až si prohlédnete kapli a užije si neskutečnou náladu, které toto místo má, můžete pokračovat v cestě k jezeru Laka. Od rozcestníku "Hůrka" se držte žluté turistické. Minete nouzové nocoviště. Pokračujte až k rozcestí "Rudská křižovatka", kde cesta odbočuje vlevo. Jdete stále po žluté až po rozcestí "Vodní kanál", kde pokračujete rovně po červené. Terén se však po chvíli změní a procházíte mezi kameny, borůvčím a brusinčím. K jezeru už je to jen kousek.
Na cestu zpátky se vydejte po modré - tento úsek cesty je také součástí Stezky Českem. Modrá vás dovede až zpátky na Hůrku, odkud se stejnou cestou vrátíte k parkovišti.
Pokud by bylo po velkých deštích, tak doporučujeme vynechat "horní" úsek kolem nocoviště a z Hůrky pokračovat z kopce po modré. Sice se budete vracet stejnou cestou, ale ušetříte si mokré boty. Stejně tak pro kočárky doporučujeme variantu modré stezky.
Něco málo o zaniklé osadě Hůrka
Tuto osadu založil v roce 1732 majitel skláren Georg Christoph Abele. Asi třicet let později byla nedaleko zřízena další sklárna s názvem Nová Hůrka. Kvůli této nové sklárně dostala původní osada název Stará Hůrka, též nazývaná Althurkenthal. V roce 1789 byl v Hůrce postaven kostel sv. Vincence Ferrerského a o třicet let později byla nedaleko vystavěna hřbitovní kaple sv. Kříže.
Ve Staré Hůrce žilo přibližně 200 obyvatel, mezi nimiž byli skláři, sklářští pomocníci a lesní dělníci. Před druhou světovou válkou zde stály také zámeček, hotel, hostinec, pošta, dva mlýny a lesovna. Po válce bylo německé obyvatelstvo vystěhováno. V roce 1952 se osada stala součástí vojenského újezdu Dobrá Voda a stejně jako většina okolních obcí byla zcela zničena. Ze všech staveb se do dnešních dnů dochovala pouze hřbitovní kaple sv. Kříže. V 90. letech 20. století bylo opraveno torzo kostela sv. Vincence Ferrarského a pietně byly upraveny i zbytky hřbitova. Na místě je instalována deska na paměť zastřelených při pokusu o překročení státní hranice.
Hřbitovní kaple sv. Kříže
Kaple byla rodinou hrobkou sklářské rodiny Abelů. Sloužila svému účelu od roku 1820 a bylo zde pohřbeno 26 osob. Patřil k nim třeba i otec K. Klostermanna. Horní část rakví byla prosklená a mumie byly ozdobeny drahými šperky. Snad díky tomu, že byla používána jako vojenská pozorovatelna, se kaple dochovala do dnes. V současné době je hřbitovní kaple zrekonstruována a znovu vysvěcena. Každý pocestný může u dveří do kaple rozeznít Zvon smíření. Uvnitř můžete obdivovat jednu ze skleněných soch z dílny sochařky V. Tesařové(socha Ježíše Krista s trnovou korunou z hraničního drátu).
Prohlídku kaple je možné dohodnout na e-mailu cortik01@centrum.cz.
Jezero Laka
Nejmenší a nejvýše položené šumavské jezero. Je také nejodlehlejší - cesta k němu vám zabere nejvíce času a kilometrů, ale veřte, že genius loci stojí za to. Určitě si výlet na Laka nenechte při putování Šumavou ujít!
Ještě několik zajímavostí o jezeře, které jste možná nevěděli. Na rozdíl od ostatních šumavských ledovcových jezer, která mají kamenitá dna, leží na dně tohoto jezera vrstva rašeliny. V nejhlubším místě nedosahuje hloubka ani 4 m (v průměru nedosahuje ani 1,5m). A ostrůvky porostlé borůvčím, ostřicí a rašeliníkem, které jsou pro jezero typické, jsou plovoucí a v průběhu času se mění.
Zkuste se na jezero vrátit po několika měsících a nikdy nebude stejné. Vždycky budete moci obdivovat jeho novou podobu a krásu.
